Vybavení do hor

Trochu s úsměvem vzpomínám na první naši velkou akci - Přechod Grossvenediger - Grossglockner. Když vemu v úvahu, že jsme bivakovali jen pod celtou a jediné naše kalhoty byly klasické plátěné kostkáče, tak si říkám, že jsme měli tenkrát hrozné štěstí na počasí.

Základem úspěchu každé vysokohorské túry je kvalitní a odzkoušené vybavení. Při vícedenním pochodu v horách je každé kilo na zádech opravdu znát, proto je dobré s sebou brát to co je opravdu potřeba, ale pokud možno nic navíc.

Co by mělo být při kterékoli túře do hor v batohu vždy je vybavená lékarnička.

Boty

Základem každé túry jsou vhodné (a pohodlné) boty. Všechny popsané túry jsme absolvovali v klasických kožených pohorkách (při delších pochodech někdy doplněné o sandály). Vždycky jsme se pohybovali v kategorii B, případně B/C. Na některé ledovcové túry by možná byly o něco vhodnější pevnější boty, ale na tento univerzální typ horských bot si nemůžeme stěžovat. Velice důležité jsou samozřejmě návleky - zvláště při pohybu na sněhu.

Vyzkoušené boty:

Oblečení

Postupně jsme výbavu do hor standardizovali na tento seznam. Málo kdy něco k tomuto seznamu přibalíme, nebo něco nevezmeme.

Spaní

Dost často na našich cestách nespíme na horských chatách. Pokud víte, že se můžete spolehnout na nocleh na chatách, velkou část zmíněných věcí nosit vůbec nemusíte.

Batohy

Jídlo

U všech vícedenních pobytů v horách musí člověk řešit závažnou otázku jídla a pití. Ať vezme co vezme, vždycky už toho má po týdnu pravidelné a jednotvárné konzumace plné zuby.

Neděláme s jídlem velkou vědu a jíme to co by si vzal běžný turista na výlet. To znamená, že táhneme obvykle nějaký ten bochník chleba a něco na něj (salám, sýr, marmeláda). Mimoto na každý den aspoň jednu čokoládovou sušenku (tyčinku) a zhruba jednu tabulku hořké čokolády (na vaření). Pokud se rozhodneme, že budeme brát vařič, tak obvykle vaříme jen nějakou směs čínských a českých pytlíkových polévek.

S hladem se v horách dá ještě vyrovnat, horší je to s žízní. V tomto ohledu jsme možná až přespříliš opatrní, nicméně vždycky táhneme radši vody víc, než míň, pro všechny případy (na vícedenní pochody každý nese 3 až 4 flašky). Do vody natočené z horských potůčků přidáváme obvykle nějaké dochucovadlo (TANG).

Ferraty

Určitě to není správně a podle příruček, ale my si na feratách většinou vystačíme s obyčejným sedákem a dvěma smycema s karabinama, přičemž jednu používáme v obtížnějších místech a druhá je spíše záložní. Samozřejmostí je ovšem helma, bez ní ani krok.

Ledovce

Základem je lano, my máme padesátimetrové Tendon Master 7,8 mm s nepromokavou úpravou. Ta se vždycky hodí, protože jinak je lano hrozně těžké. Mačky máme desetihroté řemínkové od Raveltiku – určitě se vyplatí pořídit si na ně nějaký obal, jinak rozpíchají všechno okolo. Cepíny máme Raveltik Superlight 60 cm dlouhé – a pro naše účely jsou naprosto vyhovující. Dále s sebou na sedáku každý nosíme jeden ledovcový šroub, nějaké karabiny, kladkové kolečko na karabinu, pár smyc a repek. Vždy při nástupu na ledovec si na lano navážem na repkách prusíky a přivážeme k sedáku, ať je vše připraveno pro případ nouze.