Malá Fatra 2007

Přechod velké části hlavního hřebene

místo

Před oficiálním začátkem prázdnin nám zbylo trochu volna, tak jsme si s rodinou naplánovali kratší výlet do hor. Původně jsme měli v plánu Totes Gebirge, ale nepříznivá předpověď počasí nás odradila a my zamířili k našim slovenským sousedům do pohoří Malá Fatra (konkrétně Vrátná dolina).

Obsah

1. den - Malý a Velký Rozsutec

zmije|1024|768|
potok mezi dierami|1024|768|
Maly Rozsutec|1024|768|
pohled z maleho Rozsutce|1024|768|
Velky Rozsutec|1024|768|

Auto jsme nechali na parkovišti v obci Biely Potok (cca 540 m). Parkovné jsme platit nemuseli, ale v létě ho asi vybírat budou. Odtud jsme vyrazili po modré značce s úmyslem projít nejprve Dolné a poté i Horné diery. Cesta je podobná dolinám ve Slovenském ráji. Také tu a tam musíte přebrodit potok a po žebříku vylézt kolem několika menších vodopádů. Cesta k rozcestí Ostrvné (střed Dolných dier) zabere asi dvacet minut a k rozcestí Podžiar (konec Dolných dier) kde je i občerstvení trvá rovněž asi dvacet minut. Horné diery jsou podobné malým a jejich projití zabere asi čtyřicet minut. Odtud jsme za necelou hodinu přes Tesnou Rizňu vystoupali do sedla Medzirozsutce (1200 m). I přes pozdní začátek túry nám zbývala ještě spousta času, tak jsme neváhali a zamířili si to na Malý Rozsutec (1343 m). Zelená značka nás nejprve vedla po krásné zelené planině plné květin pod vlasní kopec. Odtud se chvíli stoupá lesem, a poté kousek po skále (místy několik řetězů) až na vrchol. Od rozcestí nám to trvalo kolem dvaceti minut a to samé platí i o cestě dolů. Nabízí se zde i alternativa, kterou vyzkoušeli naši, že z vrcholu sestoupili dolů na druhou stranu a odtud se po zelené vrátili k autu. My jsme se po návratu na rozcestí Medzirozsutce rozhodli vyjít ještě na Velký Rozsutec (1610 m). K němu vede z rozcestí červená značka. Opět se nejprve stoupá docela strmě vzhůru lesem a poté už méně strmě mezi kameny a skalkami až k vrcholovému křížku. Od rozcestí nám to trvalo asi padesát minut. Z vrcholu se nabízejí nádherné rozhledy na celé pohoří Malá Fatra. Dolů jsme sestoupili na druhou stranu do sedla Medziholie (1185 m). Co se týče sestupu, byl přece jen více exponovaný a místy se muselo po nepříjemné suti. Kdybych si mohl vybrat, volil bych pro přechod Rozsutce opačný směr. Z Medziholie nám už nezbylo nic jiného než během asi padesáti minut sestoupit do Štefanové. Odtud jsme dojeli do kempu v Krasňanech (75 Sk, stan, osoba, automobil). Kemp ATC bělá byl zrovna v rekonstrukci.

Dolné Diery|1024|768|
Dolné Diery
cesta na Malý Rozsutec|1024|768|
cesta na Malý Rozsutec
Malý Rozsutec|1024|768|
Malý Rozsutec
Velký Rozsutec|1024|768|
Velký Rozsutec

2. den - Hřebenovka Stoh - Malý Kriváň

Velky Rozsutec|1024|768|
louky Male Fatry|1024|768|
Mala Fatra|1024|768|
pohled z hrebenovky|1024|768|
hreben Male Fatry|1024|768|
Velky Rozsutec|1024|768|
Boboty|1024|768|

Na druhý den jsme měli v plánu přechod velké části hřebene Malé Fatry. Začínali jsme na parkovišti v Štefanové (625 m) Odtud jsme po stejné cestě jako jsme včera sestupovali vystoupili během necelé hodiny na Medziholie. Prvním vrcholem v řadě byl Stoh (1607 m) Výstup na něj vede po červené značce nejprve strmě lesem, poté už mírněji po louce. Od rozcestí nám zabral téměř tři čtvrtě hodiny. Ze Stohu jsme dále pokračovali po červené značce (ta vede přes celý hřeben) mírně dolů po louce, později strmě mezi akáty (za mokra by to mohlo nepříjemně klouzat) až do Stohového sedla (1230 m). Odtud nejprve mezi malinami a lopuchy, později po louce na Poludňový Gruň (1460 m). Až sem to z vrcholu Stohu trvalo padesát minut. Tady jsme potkali naše, kteří volili opačný postup, kdy vyjeli lanovkou na Snilovské sedlo (1524 m) (250 Sk/osoba) a šli proti nám. Stoh obešli po žluté a vystoupili na Velký Rozsutec, který včera nestihli. Z Poledňového Gruňu vede cesta stále po hřebeni chvílemi nahoru, chvílemi dolů přes trojvrchol Steny, Hromové až na Chleb (1645 m) (opět asi hodina). Z něj do Snilovského sedla (horní stanice lanovky). Ze sedla začíná výstup na nejvyšší vrchol celé hřebenovky Velký Kriváň (1708 m). Celá cesta je také naprosto pohodová a nezabere víc jak dvacet minut. Zde se nám sice trochu zkazilo počasí a začalo lehce pršet, ale to nám na náladě neubralo a my mohli pokračovat přes vrchol Pekelník (1609 m) na poslední vrchol cesty Malý Kriváň (1670 m). Bylo znát, že cesta už je přeci jen o něco méně chozená, ale o to je hezčí. Z Velkého Kriváně nám to k vrcholové pyramidě Malého trvalo asi hodinu a půl. Z něj jsme se naposledy pokochali pohledem na větší část dnes přejitého hřebenu a poté už sestoupili do sedla Priehyb (1462m) a odtud po úmorně dlouhé modré (2,5 hod) až do kempu v Krasňanech (380 m). Myslím že celá hřebenovka stojí opravdu za to. Celkové převýšení je kolem dvou kilometrů, ale ani to tak nepříjde. Nikde není žádné výrazné stoupání ani klesání. Klidně by ji bylo možno prodloužit i o Velký a Malý Rozsutec na jedné a Suchý na druhé straně. To už by se ale muselo vyrazit hodně brzy ráno.

Steny|1024|768|
Steny
hřebenovka Malé Fatry|1024|768|
hřebenovka Malé Fatry
typická podoba cesty|1024|768|
typická podoba cesty
Velký Kriváň|1024|768|
Velký Kriváň

3. den - Boboty a Malé Noclahy

vyhled z Bobot|1024|768|
Mala Fatra|1024|768|

Na třetí den jsme si naplánovali přechod přes Boboty (1085 m) a výstup na Malé Nocľahy (1000 m). Naši nás opět dovezli do Štefanové, kde nás vysadili a sami přejeli zpět parkoviště uprostřed příjezdové cesty do Vrátné doliny, kam jsme měli posléze sestoupit a šli z druhé strany proti nám. Naše cesta vedla nejprve asi dvacet minut po žluté podél potoka do sedla Vrchpodžiar (745 m) a odtud po zelené nejprve kousek po louce a poté velice strmě do kopce až na nejvyšší bod hřebene Boboty (cca 40 minut). Následný přechod hřebene byl zpestřen kličkováním mezi kameny a několika málo místy, která poskytovala pěkný výhled na celé pohoří Malá Fatra. Sestup byl na několika místech zajištěn řetězy a bylo třeba zvýšené opatrnosti při pohybu v suti. Až k autu nám to z vrcholu zabralo něco málo přes hodinu. Spíše bych doporučoval postup z opačné strany, který absolvovali naši, kdy se těžšími místy stoupá, což je pohodlnější a bezpečnější než jimi sestupovat. Z parkoviště jsme si to zamířili strmě vzhůru po modré (Jánošíkova stezka). Zajímavá cesta rychle stoupá po uměle vytvořených schodech (náročné hlavně pro lidi menšího vzrůstu, kdy je vnucena konstantní délka kroku) a kličkuje mezi skalami. Po hodině nás dovedla až na rozcestí Malé Nocľahy (1000 m). Odtud modrá dále pokračuje do Kamenců, což nás překvapilo, neboť to nebylo nakresleno v mapě. My se však vydali ještě kousek do kopce po žluté k dalšímu rozcestí (cca 15 min) a odtud asi půl hodiny po mírně a příjemně klesající zelené k parkovišti Starý Dvor (600 m). Z parkoviště nám už zbývali poslední tři kilometry po silnici k autu. Poté jsme vyzvedli rodiče, kteří si k přechodu Bobot přidali ještě soutěsku Nové Diery (po žluté) a čekali na nás ve Štefanové.

Boboty|1024|768|
Boboty
skalnaté vyhlídky po cestě|1024|768|
skalnaté vyhlídky po cestě
pohled z Jánošíkova chodníku|1024|768|
pohled z Jánošíkova chodníku

Zhodnocení

Malá Fatra je sice relativně nízké, ale zato moc hezké pohoří, nabízející všechny možné typy cest. Zvláště bych ho doporučil turistům, kteří teprve začínají s pohybem ve vyšších horách. Nejsou zde žádné zbytečně dlouhé nástupy ani sestupy a vše leží takřka na dlani. Není nic, co by začátečníka mohlo odradit. Navíc přítomnost lanovky umožní pokochat se krásami Fatry i lidem, pro které už (a nebo ještě) nástupy ani sestupy nejsou. Počátek léta je dle mého názoru ideální, neboť louky jsou plné rozkvetlých květin. Jen pozor na méně stálé počasí. Naštěstí zde jsou na některých rozcestích malé přístřešky, kde se lze schovat a navíc sběhnout dolů do nižších poloh netrvá příliš dlouho.

fotografovali: © Jeremi a Hadžim

Komentáře

Dosud nebyl přidán žádný komentář

Komentáře jsou dočasně zablokovány - na nápravě se pracuje

Kam dál?

Velká Fatra 2007

Výstupy na vrcholky Ostrá, Tlstá, Križná, Otstredok a další

Vysoké Tatry 2006

Prodloužený víkend ve Vysokých Tatrách, výstup na Rysy

Nízké Tatry 2009

Přechod střední části hlavního hřebene