Roháče 2004
Přechod Roháčského hřebene
Při krátké cestě na Slovensko jsme si vyšetřili dva dny na projití toho nejlepšího z Roháčů. Roháče (západní část Vysokých Tater) jsou možná nejhezčím pohořím našich východních sousedů. Přechod hřebenovky Roháčské doliny se dá zvládnout jako celodenní túra, během které si člověk užije prakticky vše, co od turistiky ve vysokých horách očekává (výhledy, krásná příroda, pěkné vrcholy, ...).
1. den - Přechod po hřebeni kolem Roháčské doliny
plán: přejít hřeben od Rákoně až k Baníkovu
výchozí místo: parkoviště u sjezdovek
celkové převýšení: 1750m
celkový čas: cca 7h
vrchol: Rákoň (1876 m)- vrchol: Volovec (2063 m)
- vrchol: Ostrý Roháč (2087 m)
- vrchol: Plačlivé (2087 m)
- vrchol: Tri kopy (2136 m)
- vrchol: Hrubá kopa (2166 m)
- vrchol: Baníkov (2178 m)
Z parkoviště vyrážíme po asfaltce směrem k bývalé Ťatliakově chatě (1360m). Cesta trvá alespoň třičtvrtě hodiny, ale pokud ji jdete poprvé, stále vás překvapují nové pohledy na okolní hřebeny. Stojí zato podívat se kousek za Ťatliakovu chatu na malé jezírko. Od chaty pokračujeme doleva po zelené značce až do sedla Zábrať (1656m). Jde se po docela rychle stoupající cestě a člověk se alespoň po ránu trochu zahřeje. Ze sedla pokračujeme po žluté na první vrcholek túry - Rákoň (1876). A z něj poprvé nad hranici dvoutisíc metrů na Volovec (2063m). Jediné problémy může působit vítr, ale ten v brzkých ranních hodinách není ještě tak silný. Z Volovce sestoupíme dolů po červené do Jamnického sedla (1910m) a odtud začínáme šplhat na nejkrásnější vrchol Západních Tater Ostrý Roháč (2087m). Postupně se cesta stává čím dál náročnější a v nejexponovanějších místech je odjištěna řetězy. Pozor na závratě. Na vrcholu je čas na krátkou pauzu a vychutnání si pohledů na celé Roháče a i Vysoké Tatry. Dolů sestupujeme opět po kamenech a řetězech. Dalším vrcholem v pořadí je Plačlivé (2124m). Cesta na něj sice vede kamennou sutí, ale je bezproblémová. Další zajímavou částí cesty je hřebínek Nohavice (2051m), kde je postaveno obrovské množství kamenných mužíků. Odtud se pokračuje kousek z kopce do Smutného sedla (1962m). Zde je první možnost sestupu zpět k chatě, ale pokud zbývá ještě dost času a sil, byla by škoda to zabalit a tak pokračujeme dále sutí a po kamenech směrem na Tri kopy (2136m). Jde vlastně o trojvrchol a nejtěžší úseky jsou opět odjištěny řetězy. Dále nás čeká bezproblémový přechod přes Hrubou kopu (2166m) a poté asi technicky nejobtížnější část cesty - hřeben Baníkova (2178m) Opět jsou zde řetězy a dokonce jeden žebřík. Velká část se ale dá obejít o něco níže po vrstevnici. A z Baníkova už zbývá jen sejít do Baníkovského sedla (2040m) a odtud dolů po žluté Spálenou dolinou a kolem vodopádu zpět na parkoviště. Asi před dvěma roky jsme šli tutéž trasu, ale z Baníkovského sedla jsme pokračovali přes Pacholu, Spálenou, Salatín až na Brestovou a teprve odtud zpátky na parkoviště. I to se dá během dne zvládnout (počítat tak tři hodiny navíc), ale nutnou podmínkou je brzo vstát a doufat v pěkné počasí.
| Místo | Cesta | Čas | Převýšení | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Parkoviště | A | |||||
| 1 | 0:45 h | +300 m -0 m | ||||
| Ťatliakova chata | B | |||||
| 3 | 0:30 h | +300 m -0 m | ||||
| Sedlo Zábrať | C | |||||
| 3 | 0:40 h | +400 m -0 m | ||||
| Volovec | D | |||||
| 3,4,0 | 0:40 h | +150 m -0 m | ||||
| Ostrý Roháč | E | |||||
| 4,3 | 1:30 h | +200 m -0 m | ||||
| Smutné sedlo | F | |||||
| 4,0 | 0:20 h | +200 m -0 m | ||||
| Tri kopy | G | |||||
| 4,3,4 | 1:00 h | +200 m -0 m | ||||
| Baníkov | H | |||||
| 4,3,1 | 2:00 h | +0 m -1200 m | ||||
| parkoviště | I | |||||
| Celkem | 7:25 h | +1750 m -1200 m | ||||
2. den - Sivý vrch (1804)
- plán:cesta na Sivý vrch a zpátky
- výchozí místo: hájovna (salaš) u silnice ze Zuberce na Liptovský Mikuláš
- vrchol: Sivý vrch (1804 m)
Výchozím bodem je jakási hájovna na pravé straně silnice ze Zuberce na Liptovský Mikuláš. Asi pět kilometrů od Zuberce kousek za nějakou vápenkou. Je zde cedule chráněné kamzičí oblasti. Vyrážíme po červené značce lesem celkem nezáživnou cestou pořád do kopce. Na hranici lesa nás čeká první zpestření - Radové skály (1556m) malou pěšinkou se dá vylézt až ke křížku, odkud je pěkný rozhled na podhůří Roháčů. Vrátíme se zpátky na cestu a pokračujeme nahoru. Brzo se dostaneme mezi kleče. V klečovém porostu jsou tu a tam malé mítinky a stojí za to se na nich trochu porozhlédnout. Občas se podaří najít krásné skalky porostlé netřesky a dalšími květinami. Po čase začnou kleče řídnout a jejich místo nahrazují vápencové skály, skalky a rozeklané věžičky. Chvílema si připadáme jak ve Vinetouovi. Skalek je čím dál víc a postupně se i s pomocí řetězů dostáváme až na Sivý vrch (1804m). Zpátky se dá jít buď stejnou cestou a nebo sejít uklouzanou cestou do sedla Pálenica a odtud po žluté do Zuberce. Cesta na Sivý vrch mi připadá možná nejzajímavější z celých Roháčů, po nudném začátku jsou tu stále nová a nová překvapení.
| Místo | Cesta | Čas | Převýšení | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Parkoviště | A | |||||
| 3 | 0:45 h | +500 m -0 m | ||||
| Radové skály | B | |||||
| 3,4 | 1:15 h | +250 m -0 m | ||||
| Sivý vrch | C | |||||
| 4,3 | 1:30 h | +0 m -750 m | ||||
| parkoviště | D | |||||
| Celkem | 3:30 h | +750 m -750 m | ||||
- Další možnosti: Když jsme tu byli minule, šli jsme ještě na Baranec přes Smutné sedlo. Cesta byla bez problémů, ale časy si nepamatuju. Pěkná nenáročná procházka je i kolem Roháčských ples.
Užitečné odkazy
- beroony.freepage.cz - fotky z Roháčů
Dosud nebyl přidán žádný komentář