Totes Gebirge 2008
Pěkné těžké ferraty, kopce kolem 2500 metrů
Předpověď počasí hlásila dva až tři dny sluníčka, tak jsme se rozhodli vyjet do Rakouska do pohoří Totes Gebirge. Cesta přes České Budějovice, Linz do malé vesničky Hinterstoder (605 m) trvala necelých pět hodin. Auto jsme nechali na parkovišti kousek za cedulí označující konec vesnice.
- Cesta autem z Červených Peček (bydliště): 5 hod
- Cesta: Č.P. - České Budějovice - Linz - Hinterstoder
- Jeremi,
Jeremi
Jirka VáňaHadžim
Hadžim
Honza Váňa
Obsah
- 1. den - Grosser Priel (6.8.2008)
- 2. den - Spitzmauer (2446) (7.8.2008)
- Zhodnocení
1. den - Grosser Priel
plán: vylézt ferratou na Grosser Priel
výchozí místo: Hinterstoder (605)
celkové převýšení: 1900 m
celkový čas: cca 8:15 hod
obtížnost: extrémně vzdušná a silově náročná ferrata, nicméně dobře jištěná téměř po celé délce- počasí:
(dle předpovědi) 
vrchol: Grosser Priel (2515 m)
Od parkoviště jsme se vydali po dobře značené cestě via alpina kolem jezírka Schieder-weiher dále po rovině kolem nějakého statku přímo pod kopec. Odtud už jsou dobře vidět dva dominantní vrcholy pohoří Totes Gebirge Grosser Priel (2515 m) a Spitzmauer (2446 m). Tady už cesta začíná strmě stoupat. Vede nejprve přímo vzhůru podél vodopádu a posléze uhýbá mírně doprava bod lanovku a pod lanovku až k chatě Priel-Schutzhaus (1420 m). K chatě nám to trvalo dvě hodiny. Od chaty jsme se vydali dále mírně do kopce po via alpině až k rozcestí, kde odbočují cesty vedoucí na nejvyšší horu Totes Gebirge Grosser Priel.Vzhledem k tomu, že nám počasí přálo, odložili jsme si zbytečné věci mezi kleč a pustili se do prvních metrů Bert-Rinesch staigu. Ten nejprve vede prudce vzhůru mezi klečí, poté po kamenech až pod skalní stěnu. Tady už začínají první ocelová lana. Hned první metry ukazují, že se nejedná o lehkou feratu. Stavitelé šetřili kramlemi a umístili je opravdu jen na nejnutnější místa. Značnou část cesty tak člověk visí na rukou a za ty skoro tři hodiny jsme toho měli opravdu dost. Jinak je ale ferata velice dobře zajištěná a je opravdu moc pěkná. Končí až úplně na samém vrcholu Grosser Priel u ohnutého vrcholového kříže. Z vrcholu je krásný rozhled po celých Totes Gebirge. Jejich název opravdu sedí, protože zeleně je zde minimálně. Dolů vede cesta nejprve po úbočí Grosser Prielu až do sedla. Odtud kousek strmě dolů po lanech zajištěné cestě na malé sněhové pole. Z něj pokračujeme dále až k místu, kde jsme odbočili na Bert-Rinesch staig k našim věcem. Hned u rozcestí je široko daleko jediné místo, kde lze postavit stan (dobře viditelné, ohraničené kameny). Tak jsme toho využili a přenocovali sice hned u cesty, ale alespoň na rovině.
| Místo | Cesta | Čas | Převýšení | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Hinterstoder | A | |||||
| 1,2,3 | 2:00 h | +800 m -0 m | ||||
| Priel-Schutzhaus | B | |||||
| 4,7 | 4:00 h | +1100 m -0 m | ||||
| Grosser Priel | C | |||||
| 4 | 2:15 h | +0 m -1000 m | ||||
| místo spaní | D | |||||
| Celkem | 8:15 h | +1900 m -1000 m | ||||
2. den - Spitzmauer (2446)
- plán: vylézt na druhý nejdominantnější štít pohoří - Spitzmauer
- výchozí místo: nad Priel-Schutzhaus (1500 m)
- celkové převýšení: 1500 m
- celkový čas: 9:45 h
- obtížnost: středně těžká, středně vzdušná, dobře jištěná ferrata
- počasí:
(dle předpovědi) - vrchol: Spitzmauer (2446 m)
- vrchol: Telmberg (2331 m)
Ráno jsme všechno sbalili a vyrazili dále po via alpině. Směrem k nejkrásnějšímu vrcholu Totes Gebirge - Spitzmaueru. Nejprve jsme přetraverzovali celé údolí a podél strmé stěny Spitzmaueru vystoupali až na Klinserschlucht (1805 m). Zde jsme si opěr nechali část našich věcí. A začali stoupat strmě vzhůru k nástupu do feraty Stodeltaler-steg. Ta vede stěnou prakticky přímo vzhůru až do sedla pod Spitzmauerem. Ze sedla je to na vlastní vrchol nějakých tři sta výškových metrů prudce stoupajících po nepříjemné suti. Výhledů z vrcholu jsme si mohli užívat po dvou a půl hodinách pochodu od místa kde jsme stanovali. Sestupová cesta vede nejprve zpátky do sedla a poté zezadu obchází vrchol Weitgrubenkopf (2259 m). Po dvou hodinách jsme se opět ocitli na via alpině a protože jsme měli ještě dost času, namířili jsme si to ní dále směrem do sedla Telmbergsattel a z něj strmě na vrchol Telmberg (2331 m). Toto prodloužení cesty nám zabralo hodinu a půl. Vzhledem k tomu, že se už pomalu začínalo kazit počasí. Neváhali jsme a začali sestupovat zpět po via alpině kolem našich věcí zanechaných pod Spitzmauerem k Prielschutzhausu a dále až k autu.
| Místo | Cesta | Čas | Převýšení | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| spaní | A | |||||
| 4 | 1:00 h | +300 m -0 m | ||||
| Klinserschcht | B | |||||
| 7,4 | 1:45 h | +600 m -0 m | ||||
| Spitzmauer | C | |||||
| 4 | 2:15 h | +0 m -600 m | ||||
| rozcestí k Telmberg | D | |||||
| 4 | 1:30 h | +550 m -0 m | ||||
| Telmberg | E | |||||
| 4 | 1:30 h | +0 m -800 m | ||||
| Priel-Schutzhaus | F | |||||
| 4,3,2,1 | 1:45 h | +0 m -800 m | ||||
| Hinterstoder | G | |||||
| Celkem | 9:45 h | +1450 m -2200 m | ||||
Zhodnocení
Jeremi: Podle mě nabízejí Totes Gebirge pohledy na krásné a divoké skalní štíty, ale bohužel je zde hrozně málo zeleně. Možná i to se projevilo v tom, že jsme zde měli stále žízeň a vypili jsme mnohem víc vody než v jiných horách. Navíc je zde problém s jejím doplněním, protože jsme narazili pouze na jediný malý potůček při sestupu z Grosser Prielu. Jinak nikde nic nebylo.
Hadžim: Totes Gebirge jsou ve své horní části opravdu "mrtvé". Minimum zeleně, samá skála, místy zbytky sněhu. Dají se přejít během 3 dní. Na zajímavosti jim hodně přidávají opravdu pěkné ferraty.
Užitečné odkazy
- alpy.unas.cz - fotky a krátké popisky túr - Totes Gebirge a další
Dosud nebyl přidán žádný komentář