Vysokohorská turistika - Jeremi a Hadžim

GR20 - Korsika 2011

Kompletní přechod nejznámějšího treku Korsiky za 8 dní

Tak jako každý muslim musí vykonat pouť z Mekky do Mediny, tak i každý kdo má trochu rád hory by měl navštívit Korsiku a pokusit se absolvovat trek GR 20. Okolnosti a povinnosti se nakupily tak, že nám vyšlo relativně volných 14 dnů na přelomu května a června, tak jsme neváhali a nabrali směr Korsika.

• Jeremi

  

  Jeremi

  Jirka Váňa
  ,
  Hadžim

  

  Hadžim

  Honza Váňa

Obsah

• 1. den - Přílet a cesta do Concy (29.5.2011)
• 2. den - Conca - Refuge Paliri - Refuge d´Asinau (30.5.2011)
• 3. den - Refuge d´Asinau - Refuge Prati (31.5.2011)
• 4. den - Refuge Prati - Bergeries d´Alzeta (1.6.2011)
• 5. den - Bergeries d´Alzeta - salaše pod Petra Piana (2.6.2011)
• 6. den - Salaše pod Petra Piana - Manganu (3.6.2011)
• 7. den - Manganu - Tighjettu (4.6.2011)
• 8. den - Tighjettu - Carrozzu (5.6.2011)
• 9. den - Carrozzu - Calenzana (6.6.2011)
• Odlet (7.6.2011)
• Zhodnocení

1. den - Přílet a cesta do Concy

• plán: dostat se do Concy
• výchozí místo: Letiště Bastia
• celkové převýšení: 400 m
• celkový čas: cca 1:40 hod
• vzdálenost: cca 6 km

Vzhledem k tomu, že času bylo málo, něco málo jsme si připlatili a jako dopravní prostředek zvolili letadlo – konkrétně let s přestupem v Paříži. Letenka vyšla v průměru na 11 000 Kč plus cena 2 x 19 euro za dopravu mezi pařížskými letišti CDG a ORLY. Po o něco více než půl dni různých přesunů a přeletů jsme se konečně ocitli na Korsice – konkrétně na letišti v Bastii. Odtud to jsou tři kilometry k hlavní silnici (a obchodu Carrefour). Tady jsme si vyrobili cedulku s nápisem Ponte Vecchio a začali stopovat. Kupodivu jsme měli docela štěstí, nejprve jsme se kousek svezli se starší Korsičankou a pak s místním policistou v civilu až na rozcestí silnic asi 3 km před Concou (252 m). Jelikož do západu slunce zbývala asi hodina, vyrazili jsme po asfaltce do Concy, kde je v neděli večer úplně mrtvo, a pak i prvních pár metrů po červené značce značící GR 20. Tma se přihnala docela rychle a tak jsme byli rádi za malé, relativně rovné místečko vedle cesty, kde jsme rozbalili karimatky, vytáhli spacáky a po dni plném cestování ihned usnuli.

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
Porto Vecchio	19:16 91m	A
			1	1:07 h	+180 m -20 m	4.9 km	podrobnosti
Conca	20:24 252m	B
			4	0:30 h	+210 m -0 m	1.4 km	podrobnosti
místo přespání	20:55 462m	C
			Celkem	1:37 h	+390 m -20 m	6.3 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

2. den - Conca - Refuge Paliri - Refuge d´Asinau

• plán: dojít kam až to půjde
• výchozí místo: bivak nad Concou (450)
• celkové převýšení: 2100 m
• celkový čas: cca 13:30 hod
• vzdálenost: cca 24 km
• obtížnost: snadné, pozor na vedro a zásoby vody

Ráno jsme si přivstali a plni očekávání vyrazili ukrojit prvních pár kilometrů z celkem 195, které slavná GR 20 měří. Po chvíli stoupání mezi subtropickými rostlinami jsme se dostali ke kamenné "bráně" Bocca di Usciolu (587 m) která nás jakoby symbolicky pouštěla do celé GR 20 (pro většinu jdoucí od severu je to spíš brána z GR 20). Dále je cesta spíš takový křivolaký traverz plný zatáček a různých stoupání a klesání. K našemu nemilému překvapení Honzu už asi po hodině chůze opustili podrážky na opravených pohorkách, takže zbytek GR 20 ho čekal na hladkých podrážkách. Cesta rychle ubíhala a znepříjemňovaly ji pouze pavučiny, které si mezi keři pavouci přes noc natáhli. Tu a tam se objevily vyšší stromy, místy skály a kameny a tak jsme si chvílemi připadali buď jako někde v Peru a nebo naopak v Austrálii. Jen vedro bylo veliké a zásoby vody rychle ubývaly. Částečným vysvobozením byly ruiny osady Capeddu (850 m), kde je v blízkosti pramen. Bohužel však ne moc vydatný. To lepší už to bylo u chaty Refuge de Paliri (1055 m), kde je pramen (Source) asi 200 m dále po červené. Jak jsme zjistili později, chata je na zdejší poměry hodně malá a nevim jak dobře zásobená, každopádně místa na spaní je kolem dost a dost. Toho jsme ale nevyužili a pokračovali dál směrem k sedlu Bavella (1200 m). Průvodce nám ukazoval, že kousek proti proudu potoka který se přechází po lesní cestě je "nice place to swimm", tak jsme ho vyzkoušeli a v malé tůňce se trochu ochladili. Do Bavelly je to pak už jen kousek do kopce a jelikož další civilizace je daleko, rozhodli jsme se v místní restauraci pro pizzu a pošetřili tak domácí zásoby na další dny. Jak pokračovat dál byla otázka, neboť se dalo jít buď po klasické červené (traverz úbočím) a nebo vyrazit po žluté, která se od červené odděluje asi 500 m za sedlem a vydat se po Varianta Alpina. Jelikož bylo hezké počasí, vybrali jsme druhou možnost a začali stoupat mezi kameny vzhůru a vzhůru až k první z věží. Charakter krajiny se zde oproti dopoledni hodně změnil a subtropickou zeleň zde vystřídaly kameny a zakrslé buky. Cesta pak pokračuje mezi několika věžemi různě nahoru a dolu, v jednom místě i s pomocí řetězů až pod čtvrtou věž do sedla Bocca di u Pargulu (1662 m). Tady jsme toho už měli vážně docela dost, naštěstí nás už žádné další překvapení v podobě stoupání nečekalo a my se po chvíli klesání napojili opět na červenou a pokračovali dále nejprve po rovině a nakonec posledních pár výškových metrů do kopce až k chatě Refuge d´Asinau (1538 m). Tady jsme toho po celodením pochodu zabalili, našli místo pro stan, postavili jen tropiko s tim, že v noci bude určitě hic a zalehli. Ještě předtim tedy zaplatili za postavení stanu 6 euro za osobu (za další příplatek vám stany na všech chatách půjčí) a sklidili potlesk od okolosedících, když zjistili že jdeme až z Concy :o).

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
místo přespání	6:11 463m	A
			4	2:52 h	+530 m -140 m	5.9 km	podrobnosti
osada Capeddu	9:04 856m	B
			4	2:30 h	+400 m -220 m	6.1 km	podrobnosti
Refuge de Paliri	11:34 1039m	C
			4	3:26 h	+330 m -190 m	4.5 km	podrobnosti
Bavella	15:01 1179m	D
			4	4:37 h	+860 m -500 m	7.6 km	podrobnosti
Refuge d´Asinau	19:39 1536m	E
			Celkem	13:25 h	+2120 m -1050 m	24.2 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

3. den - Refuge d´Asinau - Refuge Prati

• plán: zkusit dojít až na chatu Prati
• výchozí místo: Refuge d´Asinau (1538)
• celkové převýšení: 2000 m
• celkový čas: cca 13:45 hod
• vzdálenost: cca 27 km
• obtížnost: snadné
• vrchol: Monte Alcudina (2134 m)

V noci nás probudilo klapání kapek na tropiko, tak jsme rychle museli natáhnout plachtu a doufali, že ráno bude zase hezky. Nebylo, navíc jsme přes noc zapomněli na dešti GPSku, tak jsme měli strach že už ji nerozchodíme – kupodivu jsme ji rozchodili a rozešli jsme se i my a pokračovali strmě vzhůru až na vrchol Monte Alcudina (2134 m), kde na nás bohužel nečekal vrcholový kříž, jelikož v zimě spadnul z podstavce a válel se rozbitý na zemi kousek pod vrcholem. Sestup nám zpříjemňoval déšť a tak na řadu poprvé, ale rozhodně ne naposled přišly návleky a pláštěnky. Kupodivu rovná cesta vedla hezky dolů do sedla Luana (1805 m) a odtud doleva mezi buky až ruinám Pidinieddi (1623 m). Tady je pramen a bylo by to i hezké místo pro bivak. Dále zase dolů až k houpacímu mostu přes říčku Furcinchesu a pak přes rozlehlé planiny zbrázděné potoky a potůčky. U jednoho z nich jsme potkali i dvě holky z naší domoviny a dozvěděli se o lišce a dalších podobných věcech. Odtud nás ale čekalo jen a jen stoupání až na hřeben Arete a Monda a po něm nekonečná cesta k chatě d´Usciolu (1815 m), která je už z dálky vidět. Teda ne až k chatě – ale vzhledem k tomu že jsme měli v plánu pokračovat dál, tak jsme ji nadtraverzovali a pokračovali po červené k vrcholu či sedlu Furmicula (1981 m). Poznat co je vrchol lze jen těžko a různé přecházení a oblézání věžiček zabralo dost času. Navíc se přihnaly mraky a tak jsme si ani neužili nějakých výhledů a podobně. Dalším v pořadí byl sestup do sedla Laparo (1525 m). Během sestupu se najde několik míst k postavení stanu a kousek od sedla je i nějaká soukromá chata s pramenem. No a od sedla je to už zade spíše nahoru – nejprve pozvolněji a poté totálně zamotanou cestou mezi skalami a skalními věžmi až k okolí vrcholu Punta della Cappella (2042 m) a odtud zhruba ještě necelá hodina k chatě Prati (1820 m). Z celé této části jsme kvůli dešti a hustým mrakům neviděli vůbec nic a chvílemi si mysleli, že se točíme v kruhu či kruzích. U chaty je parádní trávník pro stany a v chatě velice milá chatařka. Po gulášovce jsme opět dlouho neváhali a zalezli spát.

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
Refuge d´Asinau	6:32 1536m	A
			4	1:43 h	+590 m -0 m	2.1 km	podrobnosti
Monte Alcudina	8:15 2128m	B
			4	1:24 h	+0 m -500 m	3.2 km	podrobnosti
Pidinieddi	9:40 1624m	C
			4,3	4:39 h	+590 m -430 m	10.4 km	podrobnosti
Refuge d´Usciolu	14:20 1792m	D
			4	2:47 h	+240 m -510 m	5.0 km	podrobnosti
sedlo Laparo (1525 m)	17:07 1515m	E
			4	3:06 h	+550 m -250 m	5.9 km	podrobnosti
Refuge Prati	20:14 1812m	F
			Celkem	13:39 h	+1960 m -1680 m	26.7 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

4. den - Refuge Prati - Bergeries d´Alzeta

• plán: dojít pokud možno až do Vizzavony
• výchozí místo: chata Prati (1820)
• celkové převýšení: 930 m
• celkový čas: cca 10:30 hod
• vzdálenost: cca 25,5 km
• obtížnost: snadné

Ráno nás budí silný vítr, ale světe div se i sluníčko. Neváháme a vydáváme se na další cestu nejdřív kousek po planině a pak povětšinou dolů až k chatě Verdi (1289 m). Od ní lesem kolem stádečka zdivočelých prasat po jedné straně údolí k potoku a pak zatáčkami nahoru na Plateau de Gilagone. Tady měníme pohorky za sandály a ne moc záživnou cestou kolem několika spálenišť po požárech docházíme k silničce vedoucí do obce E´Capanelle (1586 m). Odtud cesta zase kousek stoupá až ke stejnojmenné chatě. Tady dokupujem chleba a pokračujem po cestě vedoucí do výrazného sedla Vizzavona (920 m). Až do sedla jsme ovšem nedošli a za místo noclehu si vybrali opuštěnou chatrč u Bergeries d´Alzeta (1553 m). Celou cestu až sem jsme šli také v sandálech a pošetřili tak po předchozích dnech rozbité nohy.

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
Refuge Prati	7:17 1811m	A
			4	2:34 h	+70 m -580 m	4.7 km	podrobnosti
chata Verdi	9:51 1287m	B
			3,4	5:09 h	+420 m -370 m	13.3 km	podrobnosti
E´Capanelle	15:01 1586m	C
			4	2:56 h	+440 m -60 m	7.5 km	podrobnosti
Bergeries d´Alzeta	17:57 1716m	D
			Celkem	10:39 h	+930 m -1010 m	25.5 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

5. den - Bergeries d´Alzeta - salaše pod Petra Piana

• plán: načít co největší kus z druhé poloviny GR20, vylézt po cestě na Monte d Oro
• výchozí místo: Bergeries d´Alzeta (1553)
• celkové převýšení: 2000 m
• celkový čas: cca 14:15 hod
• vzdálenost: cca 27 km
• obtížnost: na Monte d Oro po sněhu a kamenech
• vrchol: Monte d´Oro (2387 m)

Noc v chatrči rychle utekla a ráno nám nezbylo než kousek vystoupat a pak o mnoho víc sejít až do průsmyku Vizzavona. Tady jsme v krámku u železničního nádraží dokoupili proviant, doplnili vodu (dá se zde i kempovat) a rozhodli se, že další část cesty nepůjdem po červené, ale po žluté variantě vedoucí přes vrchol hory Monte d´Oro (2387 m). Cesta po celou dobu prudce stoupá, naštěstí však vede různými lesíky a tak nás dneska kupodivu i svítící sluníčko zase až tolik neničí. V přibližně 2000 metrech je odbočka k prameni a po krátkém traversu nás čeká docela strmý a v tuto dobu ještě zasněžený kuloár. Čekali jsme že z jeho konce to bude samotný vrchol už jen kousek, ale úplná pravda to nebyla a k odbočce na samotný vrcholek to ještě pár metrů bylo. I tak jsme si po chvíli mohli užívat rozhledy, i když už zase zakryté mraky z korsického Matterhornu. Pokračování cesty je kus dolů nepříjemnou sutí a pak doprava přes hřebínek a dlouhý travers až opět na červeně značenou cestu. Po té kousek nahoru po kamennch plotnách do sedla Crete de Muratello (2100 m) a pak jen dolů a k chatě l´Onda (1430 m). Tady opět nastalo dilema jestli pokračovat další žlutou variantou po hřebeni a nebo se držet červené a sestoupit do údolí. Kvůli pokročilé hodině vyhrála cesta údolím a my se tak vydali dolů podél potoka Grotaccia až k jeho soutoku s potokem Manganello a odtud dále podél druhého z potoků opět nahoru do kopce. Nejprve kolem salaší de Tolla (940 m) a pak krásným údolím a kolem různých peřejí a vodopádů k rujně nějaké salaše. Tady jsme kvůli tmě postavili stan, ochutnali ve Vizzavoně zakoupený sýr a sussage, umyli nohy v potoce a zalehli.

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
Bergeries d´Alzeta	6:17 1561m	A
			4	2:31 h	+80 m -690 m	6.4 km	podrobnosti
Vizzavona	8:49 947m	B
			4,6	4:38 h	+1390 m -40 m	7.3 km	podrobnosti
Monte d´Oro	13:27 2380m	C
			4	3:33 h	+170 m -1070 m	5.2 km	podrobnosti
l´Onda	17:00 1407m	D
			3,4	1:47 h	+60 m -450 m	4.1 km	podrobnosti
salaše de Tolla	18:48 1011m	E
			3	1:41 h	+270 m -30 m	3.9 km	podrobnosti
rozbořená salaš	20:29 1262m	F
			Celkem	14:10 h	+1980 m -2270 m	26.9 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

6. den - Salaše pod Petra Piana - Manganu

• plán: dojít až do Col de Vergio
• výchozí místo: bivak nad salašemi Tolla
• celkové převýšení: 1200 m
• celkový čas: cca 7:40 hod
• vzdálenost: cca 13,5 km
• obtížnost: snadné

Sussage které jsme přes noc nechali venku nám něco sežralo – asi liška :o) ale to nás ani tak nemrzelo a pokračovali jsme údolím strmě nahoru k chatě Petra Piana (1842 m) tady opět dokoupili proviant a nejpeve strmě vzhůru a pak kamenitým dlouhým traverzem až do sedla Bocca Rinosa (2170 m). Tady jsme se trochu přioblíkli a vydali se na cestu zpestřenou sněhovými poli pochodem v ledovcové moréně nad jezírky Mellu a Capitellu (které jsme kvůli mlze neviděli) do sedla Soglia, pak asi hodinu po jedné či druhé straně hřebínku do dalšího sedla a na to už jen strmě nahoru, místy po řetězech k nejvyššímu bodu na celé GR 20 do sedla Capitellu (2225m). Pak jen po sněhu dolů k malému jezírku, kde na nás na chvíli vykouklo sluníčko, čehož jsme využili k pauze a ochutnání na chatě zakoupeného pišingru. Pak už se šlo zase jen dolů až na zvlněné plató a pak kolem potoka k chatě Manganu (1601 m). Vzledem k tomu že bylo teprve odpoledne, chtěli jsme pokračovat dál, ale počasí bylo jiného názoru a my se tak po asi kilometru vrátili zpátky a před deštěm a bouřkou se schovali do stanu.

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
rozbořená salaš	6:08 1290m	A
			3,4	6:09 h	+1160 m -610 m	10.2 km	podrobnosti
Petra Piana	12:17 1818m	B
			4	1:33 h	+40 m -300 m	3.2 km	podrobnosti
Manganu	13:50 1584m	C
			Celkem	7:42 h	+1200 m -910 m	13.4 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

7. den - Manganu - Tighjettu

• plán: dohnat ztrátu ze včerejšího dne a dorazit až na Tighjettu
• výchozí místo: Ref. Manganu (1601)
• celkové převýšení: 1500 m
• celkový čas: cca 12:00 hod
• vzdálenost: cca 32,5 km
• obtížnost: snadné

Po ránu nás čekala sice rovinatá, ale velice hezká etapa vedoucí kolem jezera Lac Nino (1743 m). Jezero leží v náhorní planině a je obklopené něčím, co by se dalo nazvat travnatá louka, tu a tam zpestřená pasoucími se koňmi či kravami. Teprve nad jezerem se trasa začíná zvedat do sedla Stazzona a odtud zase spíše klesá k sedlu San Pedru (1452 m) nad kterým se fotogenický strom vytvarovaný místními větry. Také si zde můžeme prohlédnout už v podstatě poslední (za to ale nejvyšší část pohoří). Ze sedla nás čeká ještě dlouhá cesta spíše po rovině do obce Castel di Verghio (1404 m), kde je kemp a velice slušně zařízený obchod. Odtud pak asi hodinu březovo-bukovým lesíkem až k potoku a jeho vodopádům Radule. A pak už opět jen do kopce proti proudu až k zdaleka viditelné chatě Mori (1991 m). Kousek před chatou nás chytla bouřka, tak jsme rádi využili zkratky vedoucí přímo k chatě. Pokud někdo nechce na chatě nocovat, což byl i náš případ, lze se chatě úplně vyhnout a vystoupat po pravém břehu potoka přímo do sedla Foggiale (1962 m). Toho jsme si ale všimli až v sedle. Ze sedla už nás čekal jen sestup z počátku po docela příkrých skalách, později už méně strmých a následná cílová rovinka až k chatě Vallone (1440 m). Tato postaru zařízená chata je krásně zařízená a lze v ní a nebo u ní přespat a nebo pokračovat k půlhodinu vzdálené chatě Tighjettu (1640 m). Ta je naopak úplně nová a zajímavým řešením je společné místo na vaření a posezení umístěné „ve sklepě“ přímo pod chatou. Toho jsme i my rádi využili, počkali až přejde nejhorší déšť a teprve potom postavili stan v těsné blízkosti.

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
Manganu	6:18 1599m	A
			4	4:44 h	+440 m -640 m	15.0 km	podrobnosti
Castel di Verghio	11:03 1403m	B
			4	3:21 h	+690 m -100 m	8.0 km	podrobnosti
Mori	14:25 1981m	C
			4	3:12 h	+120 m -670 m	5.4 km	podrobnosti
Vallone	17:37 1449m	D
			4	0:37 h	+230 m -0 m	2.0 km	podrobnosti
Tighjettu	18:15 1674m	E
			Celkem	11:54 h	+1490 m -1410 m	30.4 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

8. den - Tighjettu - Carrozzu

• plán: přejít až na Carrozzu
• výchozí místo: Tighjettu (1640 m)
• celkové převýšení: 1150 m
• celkový čas: cca 7:00 hod
• vzdálenost: cca 11 km
• obtížnost: technicky nejobtížnější část GR20, ale nic hrozného

Po ránu nás čekal opět strmý výstup převážně po kamenech nahoru do sedla Minuta (2218 m). Z něj začíná technicky asi nejtěžší část celé GR 20, kdy je potřeba nejprve strmě sestoupat a pak zase vystoupat do druhého sedla Tumasginesca (2183 m). Nejhorší místa jsou zajištěna řetězy a až na pár výjimek je skále velice dobrá a plná pevných a spolehlivých chytů. Celá tato část by se dala přirovnat k feratě obtížnosti tak maximálně B. Trochu problémy asi mohou být za deště, ale tak to je ve skalách vždycky. Ze sedla už zbývá jen sestoupit nejprve strmě a později mírněji k chatě Asco Stagnu (1422 m) a nebo zvolit jinou variantu vedoucí po staré trase GR 20. Odbočka je ve výšce asi 1800 m a je označena zeleným M. Vede šikmo nahoru mezi skalní věže a značky ačkoliv nejsou nově natřené, tak jsou docela dobře vidět. Dále se postupuje z jedné či druhé strany hřebene Muvrella a k napojení na novou trasu GR 20 dojde kousek pod sedlem Stagnu (2010 m). Touto zkratkou jsme se elegantně vyhnuli chatě Asco, ušetřili výškové metry a mohli pokračovat nejprve traversem a poté nahoru mezi skalami do sedla Muvrella. Ze sedla hodně strmě dolů sutí a sněhem kolem malého jezírka až dolů k potoku, který vytváří velice zajímavý kaňon lemovaný nazelenalými kamennými deskami (trochu kluzkými). Konec údolí značí lávka a od ní to k chatě Carrozzu (1270 m) už není daleko. Jen posledních pár metrů asi není značeno červeně, ale žlutými čtverečky. A nebo jsme si v hustém dešti červené odbočky někde nevšimli (ještě že máme GPS).

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
Tighjettu	6:12 1676m	A
			4	1:12 h	+550 m -20 m	1.5 km	podrobnosti
Minuta	7:25 2199m	B
			4	1:19 h	+210 m -230 m	1.9 km	podrobnosti
Tumasginesca	8:44 2181m	C
			4	2:25 h	+330 m -520 m	4.6 km	podrobnosti
Muvrella	11:10 1979m	D
			4	2:08 h	+60 m -760 m	3.1 km	podrobnosti
Carrozzu	13:18 1280m	E
			Celkem	7:04 h	+1140 m -1540 m	11.1 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

9. den - Carrozzu - Calenzana

• plán: dorazit to až do Calenzany
• výchozí místo: Carrozzu (1270 m)
• celkové převýšení: 1050 m
• celkový čas: cca 9:45 hod
• vzdálenost: cca 19 km
• obtížnost: dlouhý, místy nepříjemný sestup

Z chaty jsou to do cíle trasy už jen dvě etapy a ráno jsme se do první z nich pustili. Nutno přiznat že ze severních etap je to část asi nejhezčí a nejpestřejší. Ze začátku se opět stoupá strmě nahoru do sedla Carrozza nebo spíš Inuminata (1865 m) a odtud vede hřebenovka přecházející z jedné do druhé strany hřebene a traverzující pod vrcholem Ladroncellu (2142 m) do sedla Piccaia (1950 m). Tady jsme si s úlevou poprvé prohlédli moře sousedící se severní částí ostrova a v dálce zahlédli i městečko Calvi. Ze sedla se opět nejprve strmě klesá po kluzkých kamenech. Značka se zde rozbočuje – jedna část vede přímo dolů, druhá trochu zpátky okolo pramene a obě se spojují nedaleko šikmé skalní stěny, podél které se dále několik dlouhých minut sestupuje až k Bergerries de la Mandriaccia. Zde se uhýbá doprava a čeká nás poslední větší stoupání k chatě Piobu (1570 m). A od chaty je to posledních pět hodin sestupu, který první dvě hodiny sestup vůbec nepřipomíná. Cesta vede různě nahoru, dolu, přes skály a skalky až se konečně zlomí a klesne k sedlu Bozzichellu (1486 m). Odtud pak v serpentýnách klesá dolů až asi do 600 m. Krajina se opět mění v subtropickou a už je vidět moře i okolní vesnice. Jen cílová Calenzana (275 m) je ještě schovaná za skalním hřebínkem ke kterému se musí dotraverzovat. Teprve potom jsme si mohli vychutnat pohled na věž Calenzanského kostela a následně k němu i dojít a s úlevou tak zakončit celé putování.

V Calenzaně je touto dobou taky ještě docela mrtvo, restaurace zavřené, tak jsme se museli spokojit s nákupem v místním Sparu a sejít kousek pod benzinku do dobře vybaveného kempu (nocleh dvě osoby a stan 15 euro).

Místo			Cesta	Čas	Převýšení	Vzdálenost	+/-
Carrozzu	5:57 1274m	A
			4	3:09 h	+830 m -160 m	4.3 km	podrobnosti
Piccaia	9:07 1934m	B
			4	2:00 h	+110 m -490 m	3.1 km	podrobnosti
Piobu	11:08 1567m	C
			4,3	4:34 h	+130 m -1460 m	11.5 km	podrobnosti
Calenzana	15:42 231m	D
			Celkem	9:43 h	+1070 m -2110 m	18.9 km

Data jsou generována z GPS údajů a nemusí přesně odpovídat skutečnosti

Odlet

Ráno za deště jsme se přesunuli do Calvi, utábořili se v jednom z kempů – intercamp – (stejná cena, horší vybavení), prohlédli si moře, pevnost, koupili grilované kuře a druhý den ráno chytli stopa k letišti do Bastie. Konečně se udělalo trochu hezky, tak jsme došli asi 5 km za letiště k moři, kde je taky kemp a písčitá pláž, dokonce se i vykoupali a brzo ráno vyrazili k letišti a domů.

Zhodnocení

Jirka: Z celé Korsiky máme několik různých dojmů. Předně výběr trasy – ačkoliv se většinou chodí od severu, tak nám se opačný postup docela osvědčil, člověk se v rovinatější části trochu rozejde, má ještě dostatečné zásoby jídla z domova (na jihu je míň míst k nákupu) a může si lépe rozvrhnout síly a program na členitější severní část. Co se týče délky, my to šli 8 dní a kdyby bylo ideální počasí, tak by celá GR 20 šla našim tempem projít za 7 dní. Ale většinou to vyžaduje celodenní pochod s tím že se spojí dvě až tři etapy. Časově to takhle lze, fyzicky taky, ale problémy nám dělaly chodidla a šlachy, které dostaly zabrat. Celá obtížnost GR 20 není v technické náročnosti, jako spíš dálce a náročnosti psychické – kdy do cíle pořád zbývá ještě spousta kilometrů a dnů. Počasí nám moc nepřálo a vždy v poledne se zatáhlo a přišel déšť s bouřkami, proto jsme si užili více pláštěnek než slunečních brýlí, ale to byla asi spíš výjimka. Lidí je v tuhle dobu na trase už dost – my potkávali tak 100 denně. V létě to musí být už docela přeplněné a asi najít slušné místo na spaní u chat může být problém. Jinak co se týče hor, tak je pravda že prakticky každá etapa je jiná a vše je velice pestré, členité a divoké. Někdy bohužel ke škodě. Nám se asi nejvíce líbili hned první dvě jižní etapy, které jsou něco úplně jiného než na co jsme zvyklí z Alp. Co se týká obutí, tak se hodí nějaké měkčí pohorky, já šel kvůli bolavé achilovce větší část severu v sandálech a taky se to dalo. Dost lidí chodí i v keckách – ne že by to nešlo, ale na křivých cestách plných kamenů je to o kotníky. Tím se dostávám i k cestám, které jsou místy nepochopitelným způsobem vedeny plny zatáček a různých stoupání a klesání, ale to už asi k GR 20 patří.

Honza: Celý trek je velmi dlouhý a nedovedu si představit, že bych to šel opravdu 15 dní, to by bylo psychicky ubíjející. Líbila se mi různorodost krajiny. Chytli jsme poměrně špatné počasí, což ale možná bylo lepší, než se každý den pařit a bát se bouřek. Trasa je občas nelogicky vedená - ztrácí vyšlapané metry i v místech, kde to není potřeba. To by nevadilo, pokud je člověk plný sil, ale už jsme toho měli dost a vyznačovač trasy si z nás očividně dělal srandu, tak jsme si od plic zanadávali. Trochu mi chyběly klasické alpské louky - na korsice moc trávy není, spíš takový pichlavý podrost. Poslední poznámka k batohům, dočtete se, že se má chodit s váhou okolo 10kg. My měli každý přes 20 a po pár dnech si člověk docela zvykl. Ale samozřejmě platí, čím lehčí tím lepší.

Užitečné odkazy

• corsica.forhikers.com - Anglický komentář se zajímavými tipy k přechodu

Komentáře

Komentáře jsou dočasně zablokovány - na nápravě se pracuje

Kam dál?

kontakt: vopicaci@seznam.cz | poslední aktualizace: 3.3.2014 | 418172 návštěv | admin | www.hadzim.net