Fagaraš 2011
Přechod západní části nejvyššího rumunského pohoří
Už dlouho nás lákalo podívat se do rumunských hor, ale vždycky jsme je kvůli horší dostupnosti a krátkodobému plánování odložili. Až letos jsme se rozhodli, že se už nadešel jejich čas a tak jsme v květnu začali spřádat plány na hromadný přechod Fagaraše, nejvyššího rumunského pohoří.
Jelo nás nakonec 13 – pět kluků a 8 holek. Kluci nesli batohy kolem 25kg a holky se téměř vešly do 15kg. Spali jsme ve stanech a jídlo jsme si pro jistotu nesli alespoň na 6 dní.
- Heduš,
Heduš
Luděk VeselýHanka B,Hanka B
Hanka BoháčováJosephe,Josephe
Michal NovákEva,Eva
Eva PomichálkováFilda,Filda
Filip NehasilVendy,Vendy
Vendy BeránkováJenda,Jenda
Jenda KrúpaVikuň,Vikuň
Jana VáňováMicka,Micka
Petra NovotnáBetka,Betka
Betka SosnovcováTéra,Téra
Tereza KumstátováEvča,Evča
Eva SnížkováHadžimHadžim
Honza Váňa
Obsah
- Příjezd (5.8.2011)
- 1. den - Racovita - Cabana Suru (6.8.2011)
- 2. den - Cabana Suru - Lacul Avrig (7.8.2011)
- 3. den - Lacul Avrig - Lacul Caltun (8.8.2011)
- 4. den - Lacul Caltun - Lacul Capra (9.8.2011)
- 5. den - Lacul Capra - Bilea Lac - Lacul Capra (10.8.2011)
- 6. den - Lacul Capra - Cabana Vama Cuculi (11.8.2011)
- 7. den - Cabana Vama Cuculi - Cirta (12.8.2011)
- Zhodnocení
- Poznámky
Příjezd
Pro cestu do Rumunska připadají v úvahu celkem 3 možnosti. Auto jsme zavrhli po přečtení několika rad z průvodců (vykradení, či úplné odcizení déle stojících aut), dlouho jsme mysleli, že pojedeme autobusem, ale přesný počet míst byl třeba zarezervovat dlouho dopředu, a tak jsme se nakonec rozhodli pro vlak. Z Kolína jsme vyráželi ve 12 hodin odpoledne a po cestě přes Budapešť, Alba Julia, Vintu de Jos a Sibiu jsme se ráno v 9 hodin druhého dne ocitli v zastávce Racovita na úpatí Fagaraše. Cestu nám krátili karty, vínko a igelitové tašky napěchované dobrotami z domova, které se museli po cestě sníst, nebo vyhodit.
1. den - Racovita - Cabana Suru
- plán: vylézt na hlavní hřeben a napojit se na hlavní přechodovou cestu
- výchozí místo: Racovita (370)
- celkové převýšení: 1000 m
- celkový čas: cca 8 hod
- vzdálenost: cca 14 km
- obtížnost: snadné, v mokru uklouzaná cesta lesem, střední převýšení
Ze zastávky Racovita jsme se po nutném uspokojení všech potřeb, které se ve vlaku těžko vykonávají, vydali přes stejnojmennou vesnici po asfaltové cestě do Sebesu de Sus (480), nástupního místa do hor. Ve vesnici za kostelem byl malý krámek, kde jsme si koupili nanuky a na několik dní se rozloučili s civilizací. Na konci vsi jsme u mostku odbočili na pěšinu značenou červeným trojúhelníkem, která nás strmě vedla přes louky až do lesa. Lesní cesta byla poměrně blátivá. Moc si nedovedu představit, že bychom se po ní drápali za deště. Naštěstí bylo hezky a tak jediné, s čím jsme se museli vypořádat, bylo převýšení a plně naložené batohy na našich zádech. Cestička postupně míjí jeden silný a jeden slabší pramínek vody. Po „nekonečném“ stoupání lesním podrostem jsme se konečně dostali až k chatě Cabana Suru (1450). Původně jsme mysleli, že bychom došli až na hřeben, ale měli jsme toho právě tak akorát, tak jsme postavili stany a strávili první poměrně větrnou noc na plácku u chaty (silný pramen vytéká ze starého zbořeniště).
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | Vzdálenost | +/- | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
zastávka Racovita | 7:29 369m
| A | |||||
1,2 | 1:53 h | +80 m -0 m | 4.6 km | podrobnosti | |||
Sebesu de Sus | 9:22 460m
| B | |||||
1,3,4 | 6:13 h | +910 m -0 m | 9.2 km | podrobnosti | |||
Cabana Suru | 15:36 1428m
| C | |||||
Celkem | 8:06 h | +980 m -0 m | 13.7 km |
2. den - Cabana Suru - Lacul Avrig
- plán: ráno se dostat na hřeben a dojít co nejdál
- výchozí místo: Cabana Suru (1450)
- celkové převýšení: 930 m
- celkový čas: cca 7 hod
- vzdálenost: cca 7,5 km
- obtížnost: snadné
- vrchol: Vf. Budislavu (2345 m)
Ráno nás přivítalo modrou oblohou a tak jsme něco po sedmé hodině vyrazili k hlavnímu hřebeni Fagaraše. Cesta stoupá nejprve nad horní hranici lesa, potom kolem malého pomníčku až nakonec překlene hranici 2000 m a napojí se na hlavní magistrálu značenou tentokrát červeným pruhem. Od této chvíle cesta neklesne pod 2000 m. Na první opravdový kopec Budislau (2345) už je po hřebeni jen kousek. Cesta nevede přímo přes vrchol, takže se musí ze značené cesty uhnout doleva a po travnatém svahu vystoupat až na samotnou špičku označenou několika kameny. Z Budislau jsme se vydali směrem k jezeru Avrig (2007). Tady nás čekalo rozhodování, co dál. Nakonec jsme se rozhodli zůstat u jezera a včasného příchodu využít k osvěžujícímu koupání (pozor na plechovky a lahve v jezeře). Nakonec jsme byli rádi alespoň za tento jediný večer, kdy jsme došli včas, stmelili ducha výpravy kolující slivovicí a strávili klidnou bezvětrnou noc.
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | Vzdálenost | +/- | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Cabana Suru | 6:36 1441m
| A | |||||
3,4 | 3:16 h | +520 m -10 m | 2.6 km | podrobnosti | |||
Saura Surului | 9:53 2101m
| B | |||||
3 | 2:12 h | +400 m -20 m | 2.8 km | podrobnosti | |||
Vf. Budislavu | 12:06 2343m
| C | |||||
3 | 1:27 h | +10 m -260 m | 1.9 km | podrobnosti | |||
Lacul Avrig | 13:33 2036m
| D | |||||
Celkem | 6:55 h | +930 m -290 m | 7.3 km |
3. den - Lacul Avrig - Lacul Caltun
- plán: dojít přes Negoiu k jezeru Caltun
- výchozí místo: jezero Avrig (2009)
- celkové převýšení: 970 m
- celkový čas: cca 15 hod
- vzdálenost: cca 10 km
- obtížnost: drobné skalky při traverzu od jezera Avrig, potom poměrně skalnaté a exponované z Serboty na Negoiu (obzvlášť sestup ze Serboty s batohy nebyl žádná radost)
- vrchol: Vf. Scara (2306 m)
- vrchol: Vf. Musceaua Scarii (2277 m)
- vrchol: Vf. Serbota (2331 m)
- vrchol: Vf. Negoiu (2535 m)
Předpověď počasí hlásila na třetí den teplo a slunečno, ideální stav pro plánovaný výstup na Negoiu (2535) – druhou nejvyšší horu Rumunska. Vstali jsme brzo, protože nás čekal pořádný kus cesty. Hned první kroky traverzem od jezera nám ukázaly, že chození po Rumunsku není vždy jen po hliněné cestičce, ale že je potřeba občas použít i ruce. Ze sedla Portita Avrigului se pak již snadno vystoupá na Vf. Scara (2306) a dále do sedla Saua Scarii (2148), kde je bivakovací bouda (byla zamčená) a o kus níž se dá nabrat voda. O její pitelnosti a čistotě jsme měli pochyby, ale nakonec jsme měli kliku, že jsme přece jen několik láhví natočili, protože se nám na další cestě na Negoiu už žádný další zdroj vody potkat nepodařilo a i tak jsme došli úplně vyprahlí. Ze sedla se jde pěknou pěšinou a přes vrchol Musceaua Scarii (2277) a sedlo Saua Serbotei (2123) se konečně dostáváme na Vf. Serbota (2331). Bylo něco kolem poledne a před námi se tyčila Negoiu. Odhadem dvě hodiny cesty na vrchol. Z Vf. Serbotu je nejprve nutné sejít do sedla pod Negoiu. Cesta vede exponovaným hřebínkem strmě dolů, původní plán být za 15 minut v sedle vzal za své na prvním technicky obtížném místě (zajištěné sice lanem, ovšem příliš tenkým, uklouzaným a nepříliš šťastně vedeným). Tady jsme nakonec nejprve postupně snesli batohy a potom asistovali všem členům výpravy. Po pár metrech se podobně těžké místo opakovalo. Celý hřeben je celkem vzdušný a s plným batohem to není žádná sláva. Navíc, když se musí lézt dolů, kdy člověk nevidí na stupy. Pro malou skupiny zkušených horalů by celý úsek nebyl větší problém, ale nám to dalo celkem zabrat. V sedle pohledem zpět zjišťujeme, že se celý hřebínek dá pohodlně obejít po pravé straně (zřejmě značené žlutou značkou). My se do sedla dostali nakonec téměř až po 3 ??? hodinách. A to nás čekal ještě výstup na Negoiu. Ten byl naštěstí už technicky snazší (hlavně díky tomu, že se lezlo nahoru, jinak by to bylo přibližně srovnatelné). Po exponovanější strmé úvodní části výstup pokračuje mírnější pasáží pod samotný vrchol, na který je to pak ještě 50 výškových metrů po kamenech. Na Negoiu dorážíme nakonec až kolem 7mé hodiny večerní, všichni unavení a už téměř bez vody. Sestoupit k jezeru Caltun (2135) je možné dvěma cestami. První je proslavená Strunga Dracului, která by měla být téměř feratového ražení. Druhá snazší, kterou jsme se po předchozích zkušenostech vydali my (žlutý pruh) obchází blízký vrcholek (2476) a po poslední síly beroucím krátkém stoupání do sedla konečně klesá k jezeru. Tam docházíme naštěstí ještě za světla, stavíme stany a už za tmy vaříme a pijeme vodu z jezera (pramen je podle průvodce někde nad rozcestníkem, ale i všichni ostatní pijí přímo z jezera, kde je mimochodem zákaz koupání a mytí). V noci začíná nepříjemně foukat. Postupně zvyšujeme kolem stanů kamenné větrolamy, nakonec ale kolem půlnoci praská tyčka na jednom stanu, tak ho provizorně spravujeme a stěhujeme na krytější místo.
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | Vzdálenost | +/- | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Lacul Avrig | 6:10 2014m
| A | |||||
3,4 | 1:53 h | +280 m -10 m | 2.2 km | podrobnosti | |||
Vf. Scara | 8:04 2306m
| B | |||||
3,4 | 0:54 h | +10 m -140 m | 0.9 km | podrobnosti | |||
Saua Scarii | 8:58 2154m
| C | |||||
3,4 | 1:00 h | +130 m -10 m | 1.1 km | podrobnosti | |||
Vf. Musceaua Scarii | 9:59 2277m
| D | |||||
3 | 0:59 h | +140 m -120 m | 1.4 km | podrobnosti | |||
Vf. Serbota | 10:58 2331m
| E | |||||
4 | 3:23 h | +0 m -130 m | 0.8 km | podrobnosti | |||
sedlo pod Serbotu | 14:22 2163m
| F | |||||
4,3,4 | 2:44 h | +280 m -0 m | 1.3 km | podrobnosti | |||
Vf. Negoiu | 17:06 2533m
| G | |||||
3,4 | 4:17 h | +130 m -400 m | 2.6 km | podrobnosti | |||
Lacul Caltun | 21:23 2145m
| H | |||||
Celkem | 15:10 h | +970 m -810 m | 10.3 km |
4. den - Lacul Caltun - Lacul Capra
- plán: dojít k jezeru Capra
- výchozí místo: jezero Caltun (2135)
- celkové převýšení: 530 m
- celkový čas: cca 7:30 hod
- vzdálenost: cca 5,6 km
- obtížnost: místy drobné skalky, jinak hliněná pěšina
- vrchol: Vf. Laita (2390 m)
- vrchol: Vf. Paltinului (2399 m)
- vrchol: Vf. Iezerului (2417 m)
Ráno jsme po nočních manévrech trochu unavení, ale to ještě nevíme, že následující noci nebudou o nic lepší, než ta uplynulá. Nicméně balíme stany s plánem dojít někam k jezeru Capra, případně si od něj odskočit do střediska Bilea Lac pro zásoby. Po krátké rovinaté pasáži se poměrně prudce stoupá na vrchol Vf. Laita (2306). Odtud po krátkém odpočinku klesáme strmým sestupem do sedla a pokračujeme po pohodové cestičce až pod výraznou kamennou věž. Zdoláváme zbývajících sto výškových metrů do sedla Paltinului a docházíme k rozcestí, kde si můžeme vybrat, zda sejdeme dolů do střediska Biela Lac, nebo zda budeme pokračovat po hřebeni směrem k jezeru Capra (2249). Volíme druhou variantu a stoupáme ještě asi 50 výškových metrů na vrchol Paltinului (2399). Tady obědváme a díváme se, že nás čeká před jezerem ještě výstup na Vf. Iezerului (2417). Bohužel se zatahuje a začíná drobně mrholit. Cesta dolů pod Iezerului tedy nepříjemně klouže, takže trochu bojujeme s jednou skalkou, kterou je po cestě potřeba slézt. To se nám nakonec daří a tak za chvíli stoupáme (aniž bychom to zatím tušili) na poslední vrchol našeho přechodu. Když vítr trochu rozežene mraky, vidíme, že jezero Capra je už jen kousek, a tak se k němu vydáváme. U jezera se snažíme po předchozích zkušenostech vybrat krytá místa v blízkosti potůčku, který se do něj vlévá (pitná voda). Rozhodujeme se, že do civilizace zatím sestupovat nebudeme a uvidíme další den, jaké bude počasí, které se má zkazit. V noci extrémně silně prší a je bouřka. Trochu se bojíme, aby se nerozvodnilo menší jezírko u našich stanů, ale naštěstí se tak nestalo.
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | Vzdálenost | +/- | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Lacul Caltun | 8:11 2143m
| A | |||||
3,4 | 1:25 h | +230 m -10 m | 1.3 km | podrobnosti | |||
Vf. Laitel | 9:37 2389m
| B | |||||
3,4 | 2:36 h | +150 m -140 m | 2.3 km | podrobnosti | |||
Vf. Paltinului | 12:13 2399m
| C | |||||
3,4 | 2:03 h | +60 m -110 m | 1.3 km | podrobnosti | |||
Vf. Iezerului | 14:17 2417m
| D | |||||
4,3 | 1:29 h | +90 m -160 m | 0.7 km | podrobnosti | |||
Lacul Capra | 15:47 2250m
| E | |||||
Celkem | 7:33 h | +530 m -420 m | 5.6 km |
5. den - Lacul Capra - Bilea Lac - Lacul Capra
- plán: za hezkého počasí pokračovat k Moldovenu, jinak odpočinek v hospodě
- výchozí místo: jezero Capra (2249)
- celkové převýšení: 300 m
- obtížnost: místy suťový sestup
Ráno vylézáme ze stanů a zjišťujeme, jak na tom kdo je. Josephovi za deště někudy teklo do stanu, a tak se ráno vzbudil s karimatkou ve vodě. Navíc Hanině není dobře, vypadá to na žaludeční potíže. Tak se dva z nás vydávají do střediska pro zásoby a až se vrátí, tak se uvidí co dál. Po návratu zásobovačů se rozhodujeme pro odpočinkový den s ohledem na mizerné počasí, psychický a zdravotní stav skupiny. Odebíráme se tedy všichni do Biela Lac (2030), kde trávíme den nakupováním na trzích a sezením v místním pohostinství. Večer se vracíme ke stanům s plánem pokračovat další den v cestě směrem k Moldavanu, pokud to půjde. V noci se ovšem opět zvedá vítr a začíná pršet. Tentokrát v nárazech silnější, než jaký kdy pamatuju, skoro nikdo nespí, a buď drží stan, nebo aspoň doufá, že to neuletí. Během noci několikrát rovnáme spadlou předsíň a provizorně řešíme přetržené provázky a očka na uchycení kolíků. Vylézt ven do deště s větrem je utrpení, ale nedá se nic dělat. Jak ubíhají hodiny a svítá, dochází nám, že ten vítr nepřestane.
6. den - Lacul Capra - Cabana Vama Cuculi
- plán: když to ráno půjde, pokračovat dál, jinak balit
- výchozí místo: jezero Capra (2249)
- celkové převýšení: +230 -1700 m
- celkový čas: cca 11:10 hod
- vzdálenost: cca 16,5 km
- obtížnost: snadné, ale dlouhé
Kolem 9té ráno alespoň přestává pršet, tak rychle balíme a scházíme po známé cestě do střediska Biela Lac. Tam si dáváme polívku a rozhodujeme se, že to definitivně balíme dolů. Nejdřív myslíme, že pojedem autobusem, ale ten žádný nejezdí, zkoušíme se tedy doptat, zda by nás nějaké větší auto kousek nesvezlo, ale marně. A tak kolem třetí hodiny vyrážíme údolím směrem k dolní stanici lanovky. Tam se dostáváme někdy kolem 18:00. Tady je počasí naopak parádní, polojasno, teplo, žádný vítr. Tak pokračujeme po silnici dál až ke kempu Cabana Vama Cuculi (600). Tady se ovšem stanovat nesmí, jsou tu pouze chatičky, tak se domlouváme s místními a kousek po proudu stavíme už téměř za tmy stany na takovém kameno-travnatém odpočívadle.
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | Vzdálenost | +/- | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Lacul Capra | 10:07 2069m
| A | |||||
3,4 | 1:17 h | +220 m -110 m | 1.4 km | podrobnosti | |||
Lacul Bilea | 11:25 2174m
| B | |||||
3,1 | 5:37 h | +10 m -920 m | 6.6 km | podrobnosti | |||
Cabana Cascada Bilea | 17:03 1262m
| C | |||||
1,3 | 4:16 h | +10 m -650 m | 8.5 km | podrobnosti | |||
Cabana Vama Cuculi | 21:19 603m
| D | |||||
Celkem | 11:10 h | +240 m -1680 m | 16.5 km |
7. den - Cabana Vama Cuculi - Cirta
- plán: když to ráno půjde, pokračovat dál, jinak balit
- výchozí místo: Cabana Vama Cuculi (600)
- celkové převýšení: -190 m
- celkový čas: cca 3:20 hod
- vzdálenost: cca 12,5 km
- obtížnost: snadné
Ráno vstáváme opět brzo, abychom se dostali včas na nádraží v Cirtě. Cesta vede pořád po silnici a hlavně ze začátku potkáváme spousty míst, kde by se dalo perfektně tábořit u potoka. Kolem 11 hodiny docházíme do Cirty, kde se cácháme v potoku a čekáme na vlak do Sibiu. Tam máme asi 5 hodin času na další vlak a tak se ještě podíváme do města, nakoupíme něco domů a navštívíme jednu z místních restaurací (ceny trochu nižší, než v horách, doporučujeme vepřové koleno). Večerní jízda vlakem do Vintu de Jos je perfektní, zapadá sluníčko, je teplo a my se ještě kocháme rumunskou krajinou. Zbytek cesty už proběhl v pohodě, jen žaludeční problémy, které se nám celou dobu celkem vyhýbaly se téměř u všech z nás dostavují buď ještě v posledním vlaku do Kolína, nebo následující den.
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | Vzdálenost | +/- | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Cabana Vama Cuculi | 7:13 603m
| A | |||||
1 | 1:27 h | +10 m -110 m | 5.7 km | podrobnosti | |||
Cartisoara | 8:40 501m
| B | |||||
1 | 1:55 h | +0 m -80 m | 6.7 km | podrobnosti | |||
Cirta | 10:35 415m
| C | |||||
Celkem | 3:22 h | +10 m -190 m | 12.4 km |
Zhodnocení
Hadžim: Z Rumunska si odvážím spoustu silných zážitků. Především na noci ve větru a dešti budu asi vzpomínat dlouho. Na druhou stranu byl Fagaraš hrozně hezké pohoří. Celý přechod nad hranicí lesa se vším, co k typickým hřebenovkám patří – jezera, pěšinky po hřebeni, technické pasáže, výhledy,… Přirovnal bych to trochu k Malé Fatře akorát v mnohem větším měřítku. Perfektní je volná možnost táboření, která mi na Slovensku, nebo v Alpách chybí.
Poznámky
Ze všech stran nás strašili tím, že jsou v Rumunsku divocí psi, zloději, nepořádek a podobně. Možná jsme měli štěstí, ale psů jsme potkali spoustu a nebylo to nic dramatického. Ti, co žijí ve vesnicích, jsou spíš ustrašení a vděční za každý kousek jídla. Jediné nebezpečí může být od psů hlídající stáda, nicméně pokud jsme se drželi stranou, tak jen štěkali, aby nás odradili od kradení ovcí :o). Všichni Rumuni byli sympatičtí, příjemní a vstřícní (průvodčí, stánkaři, obsluha v hospodě, vesničané). I když jsme občas neznali žádnou společnou řeč, vždycky se dalo nějak domluvit. Jediné místo, kde jsme si raději dávali pozor na osobní věci, bylo na nádražích. A co se týká bordelu, tak je pravda, že odpadky tu opravdu jsou, obzvlášť v místech, kde se táboří, ale jinde to taková hrůza není. Ceny v Rumunsku jsou dost srovnatelné, jako u nás, často o něco levnější.
Pozor si dejte na vítr. Alespoň podle toho co jsme zažili my je Fagaraš hodně větrný a vzhledem k tomu, že civilizace bývá daleko, je dobré nejen vzít si opravdu spolehlivý stan (né příliš velký s dostatkem zavětrovacích provázků, případně i nějaké vybavení na spravení prasklé tyčky), ale i dobře rozmyslet umístění stanu a nalézt vždy co nejvíce kryté místo (není nad to o půlnoci za deště a větru stěhovat stan).
5.9.2011 11:21 [1] marek z - fagaras hreben:
gratulujem, my sme to s priatelkou dali tyzden po vas za 7 dni z Turnu Rosu do Zarnesti (cabana Plaiu Foii)
15.9.2011 21:04 [2] Michal :
Tak to vám moc nezávidím. My jsme letos s partou vyráželi hned co vy jste končili a paráda:) Nádherný počasí a ani jednou jsme nezažili vítr a ani déšť.I pietru jsme přeškrábali:)